Zemřel doc. MUDr. Vladimír Kříž

Vzpomínka na Doc. MUDr. Vladimíra Kříže, CSc.

Od promoce pracoval jako sekundář ve Státním rehabilitačním ústavu Kladruby. Nejdříve atestoval v oboru Tělovýchovné lékařství. Jeho osudem se ovšem stal zájem o rehabilitaci těžce postižených neuroortopedických nemocných s unikátním pozitivním uplatněním v praxi RÚ Kladruby.

Jako asistent Katedry tělovýchovného lékařství ILF (nyní IPVZ) Praha skloubil a rozvinul propojení léčebných postupů tělovýchovného lékařství s léčebnou rehabilitací, jak u špičkových sportovců, tak u běžné populace a tělesně postižených osob. Organizoval sport tělesně postižených na místní i celostátní úrovni.

Středem jeho zájmu se postupně stala i oblast manuální terapie, která v jeho rukách byla excelentní léčebnou metodou. V roce 1973 vyhrál konkurz na ředitele Rehabilitačního ústavu v Kladrubech a tehdy se projevil a uplatnil jeho organizační talent. Zavedl nové léčebné postupy, prosadil včasný nástup do RÚ přímým překladem z nemocnic u pacientů po ortopedických operacích či po úrazech páteře s nejtěžšími neurologickými deficity. Ústav se mu podařilo rozšířit nejen o nové léčebné metody, ale vychoval i kvalitní personál, jeho zásluhou absolvovala řada lékařů a fyzioterapeutů vysoce kvalitní vzdělávací stáže a předatestační kurzy. Navzdory mnohým byrokratickým obtížím vybavil ústav moderními přístroji včetně špičkové videotechniky pro výukové semináře. Jako jeden z prvních ve zdravotnictví zavedl v ústavu výpočetní techniku. Pro zlepšení života paraplegických pacientů zřídil autoškolu s následnou možností úpravy osobních automobilů pro ruční ovládání. Svoje medicínské i manažérské zkušenosti z RÚ Kladruby přednášel doma i v zahraničí, kam byl často zván. RÚ Kladruby byl, je a bude spojován s jeho jménem.  Svoje zkušenosti zaměřené především na léčení poúrazových stavů, zpracoval v monografii „Rehabilitace a její uplatnění po úrazech a operacích“.

Aktivně se podílel na zřízení vysokoškolského studia na Katedře fyzioterapie na FTVS Praha, kde byl v letech 1990-1992 jejím vedoucím. V roce 1991 zde habilitoval. V průběhu 90. let mimo to založil a rozvíjel své privátní Centrum medicínské rehabilitace (CEMR) v Kostelci nad Černými Lesy. Zde více než dříve uplatnil své znalosti a zručnost v oblasti manuální medicíny a také podnikatelské schopnosti. O zkušenostech se pravidelně dělil s širokou obcí oboru RFM pravidelně prostřednictvím článků v odborném tisku (166 publikovaných) a mnoha odborných přednášek na akcích SRFM. Měl hluboké vědomosti i o fyzikální medicíně a možnostech využití přístrojové techniky v léčbě kvadruspastických a paraplegických osob.  

Je nutno zmínit jeho aktivní podíl na práci nejprve Rehabilitační společnosti, později Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS J.E.Purkyně. Úzce spolupracoval s osobnostmi rehabilitace na Slovensku. Jako člen výboru odborné společnosti byl dvakrát zvolený předsedou společnosti, poprvé v letech 1979 – 1982 a podruhé v letech 1997 – 2000.  V 70. letech byl hlavním odborníkem oboru FBLR. Do roku 2019 byl předsedou Oborové komise RFM v rámci Vědecké rady České lékařské komory. Mnozí jej znají osobně z funkce člena redakční rady časopisů Rehabilitácia a Pohybové ústrojí. Jako pravidelný člen zkušební komise u atestací lékařů se projevoval přísně a spravedlivě. 

Jeho život se naplnil. Odešel člověk, který pro obor Rehabilitace a fyzikální medicína vykonal mnoho dobrého, jak v denní rutinní praxi, tak v legislativních orgánech. Celoživotně nám všem byl příkladem spolehlivého, korektního lékaře, gentlemana, kolegy s koncepčním myšlením, a přitom vnímavého a empatického pro problémy svých pacientů. Přicházíme o dobrého kamaráda s velkým smyslem pro humor.

Čest jeho památce

Poslední rozloučení proběhne v rodinném kruhu.